Tenhle víkend jsem se rozhodla vyrazit na další výlet, tentokrát prožít dobrodružství v Rize. Trochu upršené, hodně chladné a bohužel prokašlané. Ale tak, nemůže být každý víkend posvícení.

Riga je hlavním městem Lotyšska, největším ze všech tří baltských států, sídlem Baltic Air a v neposlední řadě také krásným historickým místem. Z Vilniusu se do ní dopravíte za čtyři hodinky pohodlným autobusem, kdy lístky na poslední chvíli mě stály 28.8€ zpáteční, ale se včasnou přípravou se dostanete i na krásných 16€ za zpáteční lístek. Ubytování se shání snadno a poměrně levně, ať už na Bookingu nebo Airbnb, Couchsurfing jsem bohužel opět nevyužila.

Ptáte se, jestli to stojí za to? To si pište, že jo!

Do Rigy jsem vyrazila na vlastní pěst a se zajímavým začátkem. Neměla jsem s kým ze svých přátel jet, protože všichni se svezli s Backpackery, jejichž program výletu mi ale bohužel nesedl, a jelikož jsem nechtěla cestovat sama, byla jsem nucena vystrčit špičku z mého stále se zvětšujícího kruhu komfortní zóny. Na Facebooku jsem si sehnala dvě další naprosto neznámé slečny do party, domluvily jsme cestu i ubytování a v sobotu ráno vyrazily.

Takže pokud se vymlouváte, že nemáte žádného cestovního partnera, prolustrujte trochu internet a věřte, že na někoho narazíte. Mě inspirovala kamarádka, která vyrazila s neznámými lidmi na autotúru po Islandu, a jsem ráda, že jsem nejela sama!

Riga nás přivítala zataženou tváří a pár stupni, což nás však nemohlo zastrašit. Já jsem svůj nachcípaný krček obalila třemi vrstvami šály, vybavila se čajem a po krátkém zastavení na ubytování, kde jsme si odložily zbytečné věci, jsme na blind šly prozkoumávat město.
Bez nějakého plánu, předem načrtnuté trasy, jenom s mapou v ruce.

Takhle to mám nejradši.

Klidně, bez spěchu se ztrácet a zamotávat ve městě, poznávat zašantročené uličky a neprat se s ostatními turisty o nejlepší místo na fotku. Jenom se kochat a užívat si neznámé prostředí.



Během tří hodin jsme obešly skoro celé staré město, objevily spoustu nableštěných i zanedbaných kostelů a strávily příjemný odpočinkový čas na břehu řeky u přístavu trajektů. Zase ty vodní plochy :-) Zrovna se nám k tomu poštěstilo i hezké slunečné počasí, které nám prohřálo zmrzlé prsty na rukou.
Vážně už bych si měla pořídit rukavice.




Od řeky nás kroky zavedly do Art Noveau čtvrti, kde mé skryté umělecké srdíčko zajásalo. Secese je jedno z mých oblíbených období, miluju obrazy Alfonse Muchy, ať je to mainstream nebo ne, a líbí se mi střízlivě dekorované domy a hladké linie. A vůbec, velká část historického centra Rigy je postavená právě v tomhle stylu, ačkoliv většinou v jednoduchém měšťáckém, protože střední třída neměla až tolik peněz na rozhazování. Ale najdete jí fakt všude, dokonce tam mají i muzeum secese, kam jsme se ale nakonec nešly.


Hned vedle muzea se ale nachází útulná kavárna, kde nám poskytli teplý čaj a výborné dorty. Dala jsem si jablečný páj a sázku na jistotu jsem neminula :-) Pochutnala jsem si.


Neminuly jsme ani známé Muzeum okupace Lotyšska, kde se dozvíte více o neblahém vývoji téhle Baltské země po jejím vyhlášení samostatného státu. Lotyšsko zhruba dvacet let lítalo mezi SSSR, nacistickým Německem a opět SSSR, jejíchž otěží se zbavilo až na začátku devadesátých let. V muzeu je hoodně textu, zpočátku rozvleklého se spoustou jmen, která skoro ani nepřečtete, ale po první místnosti už vás začnou správně chytat za emoce. Já osobně jsem se zasekla u dokumentu, kde přeživší vyprávěli o deportaci do gulagů na Sibiř, kterou zažili jako děti. Jestli nějaké historické události stojí za to si připomínat, tak je to holokaust a (bohužel opomínané) gulagy.

Pokud máte rádi historii jako já a rádi si něco víc přečtete, určitě si na návštěvu muzea vyhraďte dostatek času. My přišly 45 minut před zavíračkou a vyhodili mě ani ne v půlce výstavy. Takže tam musím ještě jednou :-)


Uťapaný den jsme završily večeří v Lido, což je samoobslužný řetězec restaurací, který servíruje i baltská jídla, a procházkou po noční Rize. Lido nevím, jestli doporučit, protože se tam sice najíte za levno, ale jídlo mi moc nejelo, bylo hodně mastné na můj vkus, a ještě k tomu ho nepřijmulo ani moje zažívací ústrojí, takže takové zbytečné výdaje... Ale můžete to zkusit.




V neděli jsme měli na plánu výlet k Baltskému moři a Free tour po starém městě, abychom k památkám měly taky nějaké informace. No, a nakonec to dopadlo úplně jinak.

Vzbudily jsme se do deště a neskutečné zimy, kdy mi ani nepomáhaly dvoje kalhoty a zimní bunda, a mě navíc nebylo moc dobře, takže jsme Balt zavrhly. Byla jsem sice ochotná zůstat na ubytku a na holky počkat, ale ani těm se moc v tomhle psím počasí nechtělo. Vylezly jsme proto až kus před dvanáctou a došly ke kostelu sv. Petra, což byl meeting point pro Free tour.

Jaké bylo ale naše překvapení, když nás slečna nevzala na prohlídku starého města, ale na "Alternative tour".

Jaksi jsem totiž prohodila časy. Ups.

Nakonec to ale byla skvělá záměna! Prohlídka trvala skoro tři hodiny, slečna průvodkyně nás neustále zasypávala informacemi, nejenom o městě, ale i o historii země, lidech a momentálních poměrech. Podívali jsme se neobyčejným pohledem na obyčejnou Rigu a její okrajové části, a i když nás celou dobu otravoval nepříjemný déšť a studený vítr, užito to bylo na jedničku. Akorát moje nohy to cítí ještě teď :-)
Takže Free tour můžu jedině doporučit, je skvělé a vyčerpávající.


Co by to bylo za den bez obědu. Na přání jedné z nás jsme se přesunuly do "fastfoodu" Pelmeni XL, kde si můžete nabrat misku plnou pelmení, co hrdlo ráčí. Já jsem nikdy pelmeně neměla a všeobecně tyhle plněná jídla nemám ráda, takže jsem zkoušela opatrně, ale to je taková mňamka! Už jsem si hledala i recept, protože tohle ještě někdy musím mít.

Po pelmeních už jsme chvátaly na autobus a musím říct, že jsem se fakt těšila. Byla jsem nastydlá, ukuckaná, unavená a nemohla jsem se dočkat, až si spařím škrábající krk vařicím čajem. No a přesně v tenhle moment začalo jako na potvoru svítit sluníčko :D Naprostá klasika. Celý den déšť a při odjezdu to bylo pomalu na tričko.

Ale aspoň jsem ulovila pár rozjasněných fotek s modrou oblohou.

Z výletu se budu muset ještě vykurýrovat, ale věřte mi, stálo mi to za to :-) Přiznám se, že Riga je pro mě hezčím městem než Vilnius a je mi líto, že se mi tam ten Erasmus nepovedl. Ale aspoň jí nemám daleko.

Nebyla jsem tam naposledy!