Když jsem byla mladší,
měla jsem jako spoustu dalších lidí jasno v tom, že chci procestovat celý svět. Ale postupem času se objevily moje hranice, okleštila naivita a já
začala vnímat svět takový, jaký opravdu je. Jak pozitiva, tak i ta negativa.
A tím se mi seznam o něco
zkrátil.
Přiznejme si to hned na
začátku: jsem tak trochu posera. Bojím se tropických nemocí a v mírném
pásu neznámých mikrobů. Bojím se války, tmy, bolesti a nebezpečí. Nerada lezu
do rizika a spoustu adrenalinových zážitků (ať už se jedná o bungee jumping
nebo návštěvu nebezpečné oblasti) si s klidným srdcem odpustím. Můj pud
sebezáchovy sahá opravdu vysoko a o některých věcech mě zkrátka ani zkušený
cestovatel nepřesvědčí.
Takže teď už vím, že celý
svět vůbec není pro mě a přenechám objevování většiny Afriky, Jižní Ameriky a
Blízkého východu pro statečnější poutníky. A mezitím se vydám do krajin
vhodných pro poseroutky.