Říjnový zápisník: Návštěva, Inktober a (ne)povedený podzim ve Finsku
Vím, že jsem se dlouho jsem se neozvala, ale semlela mě škola
a spousta aktivit okolo. Pokusím se polepšit a dodat to kvantum článků, co mám
v plánu :-)
Říjen byl pro mě hodně narvaný měsíc.
Přivítala jsem ve
Vilniusu dvě návštěvy, vyrazila na pár výletů, učila se na první zápočtové testy,
začala si znovu přivydělávat a byla na první halloweenské party v mém
životě. Ze všech těch akcí jsem si trochu hrábla na dno, protože tři týdny ze
čtyř jsem byla nemocná, s kašlem, teplotou a únavou.
Proto jsem si na následující týdny naplánovala víc odpočinku,
abych zůstala v rovnováze :-)
Rodičovská kontrola:
Na začátku října za mnou do Vilniusu přiletěli na třídenní
návštěvu rodiče, o čemž už jsem se zmiňovala v předchozím článku. Jsem za to hrozně ráda, viděli jsme se po víc jak měsíci a myslím, že jsme si to tu užili :-) Navíc jsem si vyzkoušela funkci průvodce a tvořitele programu.
Prošli jsme si staré město, vylezli oba hlavní kopce (Gediminasova věž a Hora Tří Křížů), ukázala jsem jim univerzitu včetně nového kampusu, který má nádhernou knihovnu, a dostali jsme se i do Užupisu, státu ve státě.
Krásnou vedlejší radostí téhle návštěvy byl kufr plný jídla a teplého oblečení, který mi přivezli. Od té chvíle jsem přestala tolik mrznout :D
Prošli jsme si staré město, vylezli oba hlavní kopce (Gediminasova věž a Hora Tří Křížů), ukázala jsem jim univerzitu včetně nového kampusu, který má nádhernou knihovnu, a dostali jsme se i do Užupisu, státu ve státě.
Už brzo snad dopíšu článek, který vám ukáže,
co všechno můžete během jednoho víkendu
ve Vilniusu stihnout a vidět :-)
co všechno můžete během jednoho víkendu
ve Vilniusu stihnout a vidět :-)
Krásnou vedlejší radostí téhle návštěvy byl kufr plný jídla a teplého oblečení, který mi přivezli. Od té chvíle jsem přestala tolik mrznout :D
(Ne)povedený podzim ve Finsku:
Hned další víkend po návštěvě rodičů jsem vyrazila na čtyřdenní
(vlastně spíš třídenní) dobrodružství do Finska. Původně byl v plánu
dvoudenní pobyt u kamarádky a přesun ke kamarádce další, ale jak je u mě zvykem,
věci nikdy nejsou tak, jak si je naplánuju :-D
Do Finska jsem letěla přes Rigu se začínajícím superkašlem,
kdy jsem se dusila asi každých pět minut a rušila všechny okolo. K tomu
teplota, bolest hlavy a zimnice, nejlepší balíček pro výlet, kdy běháte celý
den po zasněženém městě v -2°C (vždyť už je přece říjen, jasný, že sněží!).
K tomu připočtěte díru
v plánech, která mě bolela hlavně finančně,
a pochopíte, proč bych v tu chvíli radši zůstala na koleji :-D
a pochopíte, proč bych v tu chvíli radši zůstala na koleji :-D
Nakonec to ale nebylo takové drama.
První den jsem strávila v nádherných (a pěkně studených)
Helsinkách. Tohle město je perla s pohodovou atmosférou a moc milými
lidmi. Nekonečně dlouho jsem se kochala Helsinskou katedrálou, utratila veškerý
výletní rozpočet v Lush (Ach-můj-bože! Byla jsem tam poprvé v životě a
vykoupila bych všechno, moc krásně to vonělo a věnovala se mi skvělá slečna.),
jedla lepenáče v luxusním obchoďáku, kamarádila se s racky na pobřeží
a vypadala jako zasněžená kukla. V Helsinkách jsem nebyla poprvé a
rozhodně ne naposledy. Jenom škoda těch cen.
Druhý den ráno jsem si vychutnala snídani v hostelu
(CheapSleep Hostel Helsinki, můžu doporučit) a vyrazila na cestu na autobus do
Tampere, což měla být pohodová záležitost. Nebyla bych to ale já, abych nakonec
neběžela kilometr sprintem s jazykem na vestě, protože jsem si spletla
autobusáky.
Trocha stresu po ránu, to je to, co mě formuje :-D
Ale všechno dobře dopadlo a já dorazila do studentského
města se spoustou udržovaných památek, výbornou masovou polívkou na tržišti (sytý
oběd i s dezertem za 6.60€, to je na Finsko dobrý) a pěší zónou po
břehu jezera. Večer byla akce „Rozsvícení Tampere“, z čehož jsem sice viděla jen ohňostroj, ale byl pěkný
Zajímavostí pro mě byly studentské koleje, které ač jsou z centra, tak jeden pokoj měsíčně stojí 300€, ale za to má koupelna vyhřívanou podlahu :-D
Zajímavostí pro mě byly studentské koleje, které ač jsou z centra, tak jeden pokoj měsíčně stojí 300€, ale za to má koupelna vyhřívanou podlahu :-D
Třetí den jsem dojela do Kouvoly, kde bylo nevlídno a pršelo,
takže jsem na prohlídku vyrazila až večer. Kamarádka a její přítel se o mně
úžasné postarali, nakrmili mě a uvařili hektolitry čaje, protože jsem
z kašle přestala mluvit a jenom chrčela. Musela jsem být úžasný host :-D
Pomalu na mě sedala hrozná únava a těšila jsem se zpátky do tepla a pohodlí svojí postele.
Cestování miluju každým coulem, ale někdy je
toho všeho prostě moc. Ještě mi k tomu málem uletělo v Rize letadlo,
protože už jsem byla po dlouhém čekání v polospánku a přehlédla boarding.
Ten týden byl prostě supernáročný. Kurýrovala jsem se
z něj dalších devět dní, ani k pacientům mě nechtěli pustit, že moc
prskám, a v hlavě jsem podezřívavě přemýšlela nad hodinou mikrobiologie,
kdy jsme pracovali s bordetellou pertussis, bakterií černého kašle. Ale
to je už jen studijní deformace...
Inktober:
Poslední část bych chtěla věnovat pár slovům o zajímavém
projektu, na který už jste možná narazili na Instagramu. Jedná se o říjnový
Inktober, výzvu stvořenou pro kreslíře, kteří se chtějí zlepšit v práci
s tuší a linkami obecně. Úkol je jednoduchý: nakreslit každý den jeden obrázek. Na konci 31 dní by vás mělo čekat zlepšení schopností a hlavně radost
z kreslení a toho, že jste to zvládli :-)
Já sama už jsem se zkoušela zapojit do Inktoberu několikrát, ale nikdy jsem nevydržela víc jak tři dny. Letos jsem si proto řekla, že budu silná a zvládnu nakreslit aspoň polovinu. Ani ne tak kvůli zlepšení (to je ještě hodně dlouhá cesta), ale spíš kvůli relaxu od školy a zmíněné radosti z tvoření.
Já sama už jsem se zkoušela zapojit do Inktoberu několikrát, ale nikdy jsem nevydržela víc jak tři dny. Letos jsem si proto řekla, že budu silná a zvládnu nakreslit aspoň polovinu. Ani ne tak kvůli zlepšení (to je ještě hodně dlouhá cesta), ale spíš kvůli relaxu od školy a zmíněné radosti z tvoření.
Dřív jsem totiž kreslila hodně často, ale medicína a hromada aktivit okolo mi sebraly čas i chuť.
A víte co? Tu polovinu jsem zvládla! Mám z toho radost :-)
Nic dramatického se sice nestalo, život pořád běží dál a já nekreslím každý
den, ale bylo to takové malé vítězství pro moji vůli. A hlavně – bavilo mě to.
Jak už jsem jednou na Instagramu komentovala: #erasmusmakesmecreative :-)
Mám ráda výzvy. Teď zkouším cvičící, ale o tom až v listopadovém zápisníku.
A co za články vás ještě čeká? (slibuju, že do konce roku zvládnu
aspoň tři :-D)
- Pravda o studiu medicíny
- Výlet do Tallinnu
- Víkend ve Vilniusu
Dobrovolničení- Černá Hora
- Helsinki
Fotočlánek o VietnamuListopadový a prosincový zápisník- Varšava
- Kam na jídlo ve Vilniusu
Co z toho byste rádi viděli jako první? :-)
4 komentářů
Ty fotky! V Helsinkách to muselo být krásné! :) Jo a zase mi děláš tvými fotkami jídla chutě :D
OdpovědětVymazatwww.thewaybya.blogspot.cz
Jídlo je život :-) Skandinávie ví, jak na to, takže je to všude fakt pěkný.
VymazatJsem hodně zvědavá na ten článek o studiu medicíny, vždycky mě zajímalo, jaké to skutečně je. :) Jinak ty fotky z Finska jsou úplně super, už delší dobu chci navštívit nějakou severskou zemi, má to svoje kouzlo. Na projekt kreslířů se určitě kouknu, protože se mi líbí výtvory pomocí tuše a inkoustu, já bych si na to ale určitě netroufla. :D :)
OdpovědětVymazatLENN
Skandinávie je krásná a upravená, v Helsinkách si dovedu představit i žít, jen kdyby neměli ten jejich složitý jazyk :-)
VymazatMedicína je hrozná, ale má i svoje zajímavé chvíle. :-D