Ve vlnách

O New Yorku se říká, že ho buď milujete nebo nenávidíte. Já po jedné šestidenní návštěvě nemůžu říct ani jedno. Některé věci mě nadchly, některé zase otrávily, jako asi v každém městě. Jednoznačně vím jenom to, že tam rozhodně nechci nikdy žít. Je to betonová džungle.

Náš New York se nesl ve znamení metra, bagelů s vajíčkem a třeskuté zimy.

Že náš newyorský výlet se ségrou bude stát za to, mi bylo jasné už na letišti v Bruselu, kde nás kontrolovali tolikrát a tak moc, až jsem se bála, že se ten vtip o letištní per rectum kontrole stane skutečností. Naštěstí tomu tak nebylo, ale stejně nás ještě čekalo přistání s hodinovým zpožděním, úprk na navazující letadlo, kontrola na kanadském letišti, kde jsme se nezdály ani počítačovému software a šly na imigrační pohovor s extra otázkami, a nikoho snad už ani nepřekvapí, že jsme měly ubytování ve čtvrti Harlem, pár ulic od Bronxu.

A to jsme jenom na začátku.

Ale hezky postupně. Jak to, že jsme v únoru odletěly do New Yorku a proč zrovna do města, které nikdy nebylo na mém bucket listu?

Výhled z Rockefeller center.

Na rozdíl od jiných erasmáckých měsíců, v prosinci se nic moc nedělo. Soustředila jsem se hlavně na udělání zápočtů a jedné zkoušky před Vánoci, abych měla v lednu klid na celé zkouškové. To mě totiž čekalo nejenom v Litvě, ale i po návratu v Plzni.

Stromek a trh na Katedrálním náměstí.

Už čtyři roky patřím k lidem, které svazuje strach "co si o tom lidi pomyslí". Je to zvláštní, dřív jsem s tímhle tolik problém neměla. Nosila jsem netypické oblečení, které na našem maloměstě vyvolávalo mrzuté upřené pohledy, do hlavy si dávala velké mašle, měla jsem hodně netradiční koníček, kterým jsem se nestyděla chlubit na sociálních sítích a celkově docela kašlala na to, co tomu říká moje okolí.

Ti z vás, kteří mě sledují na Instagramu, už ví, že jsem pár dní zpátky podnikla se ségrou můj první let přes oceán, do New Yorku. Cesta to byla komplikovaná, v obou směrech jsme vždycky dvakrát přesedaly, takže když se v našem plánování objevila i možnost dvanáctihodinového stepoveru v Torontu, neváhaly jsme.

Niagarské vodopády byly na dosah.